Problematika mužské a ženské inkontinence

Začněme statistikou...

Obecně můžeme konstatovat, že již z anatomického hlediska jsou ženy rizikovější skupinou. Jejich pánevní cesty jsou kvůli porodu širší než u mužů, a tudíž stejná svalová skupina pánevního dna jako u mužů musí vyplnit a udržet větší prostor mezi pánevními kostmi.

Obr. velikost pánevního otvoru u muže vs. ženy

Prevalence inkontinence je u žen až čtyřikrát vyšší než u mužů. S věkem nad 60 let se nicméně rozdíly začínají stírat. Znamená to, že i muži se s určitou formou dysfunkce pánevního dna během života s vysokou pravděpodobností setkají.

U žen mají na funkci pánevního dna vliv především těhotenství, porody a s nimi související traumata, gynekologické operace, a nezanedbatelný vliv mají také opakované záněty močových cest nebo menopauza.

U mužů je riziko rozvoje inkontinence spjato zejména s problémy s prostatou. Vliv mohou mít také nádory močového měchýře, patologické zúžení močové trubice, infekce, přítomnost močových kamenů nebo související poškození nervové soustavy.

Nejčastějším projevem dysfunkce pánevního dna je tzv. stresová inkontinence moči. Její lehčí formou trpí v České republice během života až 63 % žen, u mužů je to okolo 35 %, přičemž s věkem riziko narůstá. Závažnější formou tohoto typu inkontinence pak trpí 20 % žen.

Procentuální zastoupení žen, které trápí močová inkontinence v těhotenství, je v ČR 60 %, a po porodu obtíže přetrvávají u 30 % z nich.

Obr. Tvar mužského vs. ženského pánevního dna

Jak jsou na tom muži? 

Do čísel ovšem nejsou započítána procenta lidí, kteří trpí jiným typem inkontinence (urgentní, kombinovaná forma) nebo jinými projevy dysfunkce pánevního dna.

Muži naopak častěji trpí urgentní formou inkontinence. Stresová inkontinence u nich vzniká často jako nežádoucí následek po operacích prostaty. Do jednoho roku od operace spojené s karcinomem prostaty trpí stresovou inkontinencí 20 % mužů. S přibývajícím časem se stav zlepšuje a incidence klesá na 12–8 %. Je nicméně nutné podotknout, že zde není číselně oddělená skupina mužů, kteří po tomto zákroku vyhledávají pomoc odborníků a urologické fyzioterapie. U těchto pacientů většinou dochází k výraznému zlepšení stavu již po několika měsících od operace.

U mužů je rovněž typická tzv. paradoxní inkontinence, kdy moč odkapává při zvětšení prostaty a následné obstrukci močového měchýře. 

Muži také častěji trpí různými závažnými formami erektilní dysfunkce.

Problém se týká mladších i starších ročníků. Konkrétně v České republice řeší některou z forem nedostatečné erekce více než polovina mužů ve věku mezi 35. a 65. rokem života. Odbornou pomoc přitom vyhledá pouze 10 % z nich.

Faktory, které ovlivňují erektilní funkci, mohou být kromě úbytku testosteronu také onemocnění srdce, cév a v neposlední řadě právě porucha funkce pánevního dna.

Obr. A)normální stav močového měchýře, B) urgentní inkontinence, C) stresové inkontinence

S věkem se rozdíl vytrácí

Ke správné funkci pánevního dna je nutná nejen neporušená funkce močových cest, ale důležitou úlohu hraje i mobilita a obratnost pacienta. Proto bývají ohroženou skupinou rovněž senioři. Udává se, že od 65. roku věku trpí močovou inkontinencí 35 % pacientů bez rozdílu pohlaví. Od 80 let je prevalence u obou pohlaví prakticky stejná a dosahuje až 40 %.

U žen je do jisté míry zhoršení stavu připisováno postmenopauzálnímu úbytku estrogenu. 

Nové průzkumy ze zahraničí 

Nová studie z Velké Británie, publikovaná v březnu roku 2023, ukazuje, že situace v zahraničí je podobná, ne-li horší než u nás v ČR.

Údaje uvádějí, že více než 60 % britských žen má alespoň jeden příznak poruchy funkce pánevního dna.

Průzkum mezi 2 000 ženami odhalil, že každá pátá (21 %) trpí močovou inkontinencí a čtvrtina (25 %) má časté nutkání na močení. Přestože jsou tyto příznaky časté, více než polovina (55 %) žen v současnosti necvičí, nebo nikdy necvičila cviky na posílení pánevního dna, které mohou příznakům předcházet a pomoci je zmírnit. Téměř čtvrtina (23 %) žen navíc neví, jak cviky provádět správně.

Průzkumy dále ukazují, že:

• Většina (69 %) žen o svém zdravotním stavu pánevního dna s nikým nemluví.

• Více než polovina (53 %) žen, které měly příznaky dysfunkce pánevního dna, nevyhledala pomoc zdravotníka.

• Z nich 39 % považovalo své příznaky za normální a 21 % se za ně příliš stydělo.

Ze studií tedy mimo jiné vyplývá, že je třeba zlepšit informovanost a vzdělávání v oblasti zdraví pánevního dna napříč všemi skupinami populace. 

Obr. A) funkční pánevní dno, B) Stresová inkontinence, C) Zvýšení nitrobřišního tlaku bez kontrakce svalů pánevního dna

Co způsobuje dysfunkci pánevního dna?

Úplné příčiny dysfunkce pánevního dna nejsou dosud známy. Víme však, které faktory ke zhoršení funkce přispívají. 

Mezi rizikové faktory patří: 

• Nadváha

• Operace v oblasti pánve

• Traumatická zranění v oblasti pánve (např. autonehoda).

• Nadměrná zátěž pánevních svalů (například časté chození na wc nebo příliš silné tlačení), což vede ke špatné svalové koordinaci.

• Těhotenství a porod

Co lze cíleně ovlivnit a co ne? 

Faktory podílející se na rozvoji inkontinence dělíme do dvou skupin – na ty, které může člověk sám ovlivnit, a na ty, které ovlivnit nelze.

Mezi ovlivnitelné faktory patří například kouření, nezdravá životospráva vedoucí k obezitě či chronické zácpě. Negativní vliv má také nadměrná a opakovaná fyzická zátěž, přičemž některé aktivity přispívají ke vzniku úniku moči výrazně více než jiné – například aktivity s výskoky a dopady nebo nošení těžkých břemen (včetně starších dětí).

Neovlivnitelné rizikové faktory zahrnují genetické predispozice, věk, pohlaví, přítomnost několika závažných onemocnění, omezenou schopnost pohybu či užívání některých typů léků.

Nejsmutnějším faktem zůstává, že více než 50% inkontinentních osob nikdy nevyhledá pomoc. A pokud tak učiní, bývá to zpravidla až po mnoha letech zbytečného strádání.

Mýtus, který odborníci na tuto problematiku slýchají opakovaně, je přesvědčení, že inkontinence je běžnou součástí života a stárnutí – nebo v případě žen takzvanou „daní za dítě“.

Ani jedno z těchto tvrzení nemůže být dál od pravdy.

Určitou formou inkontinence trpí stále více mladších ročníků a sportovců.

Svaly pánevního dna lze přitom posilovat a trénovat v jakémkoli věku. U běžné stresové inkontinence lze pravidelným cvičením příznaky výrazně zmírnit, a v mnoha případech zcela potlačit.

U každého pacienta s inkontinencí by mělo být základem vyšetření přesné stanovení typu inkontinence, jejího stupně závažnosti a vyloučení jiných onemocnění, která se mohou projevit únikem moči. Správná diagnóza je zásadní pro volbu nejvhodnější léčby.

Léčba inkontinence rozhodně není krátkodobou záležitostí – vyžaduje trvalou spolupráci pacienta s lékaři i fyzioterapeuty. Tímto způsobem lze předejít zhoršení stavu a zároveň výrazně zlepšit kvalitu života.

K léčbě se využívá celá škála metod – od farmakologické léčby, přes elektrostimulaci, cílenou fyzioterapii pánevního dna, až po operační řešení v závažnějších případech.

Nebojte se vyhledat pomoc

Pokud vás problém inkontinence trápí, nebojte se obrátit na odborníka. Jak jste se mohli výše dočíst – rozhodně v tom nejste sami. Za zlepšení kvality života to rozhodně stojí.

Více se k fyzioterapii pánevního dna můžete dozvědět na naše webu:

https://www.altaneaclinic.cz/blog

Statistiky dostupné z webu:

Specifika inkontinence u vybraných skupin pacientů. Online. ProLékaře.cz. 2020. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/tema/inkontinence/detail/specifika-inkontinence-u-vybranych-skupin-pacientu-123654. [cit. 2023-12-20].

https://www.nem-km.cz/1176-inkontinence-a-erektilni-dysfunkce-trapi-i-mlade-lidi-problemy-vsak-maji-reseni.html