Význam funkce bránice
Bránice je tenký sval kopulovitého tvaru, který se upíná na spodní žebra a plní funkci hlavního nádechového svalu. Odděluje tedy dutinu hrudní od dutiny břišní.
Přesněji se bránice upíná na hrudní (T7-T12) i bederní (L1-L3) obratle a také na vnitřní xifoidální výběžek (spodní část hrudní kosti). Z toho lze logikou vyvodit, že špatná funkčnost bránice, bude ovlivňovat správné fungování svalů zad a mít tedy velký vliv i na bolest zad jako takovou.
Na dýchání možná nenahlížíme jako na cvičení či posilování často proto, že ho děláme automaticky. Asi by nás ani nenapadlo, že se dá dýchat také “špatně”.
V tom případě ale nevnímáme ani souvislost mezi autonomní reakcí organismu a jeho vlivem na bolesti zad nebo dokonce kyčlí či problémy s pánevním dnem.
Nicméně je tomu tak. Dechová dysfunkce může ve své podstatě ovlivnit celou páteř a svalové struktury, které ji obklopují. Pojďme si trošku přiblížit, jak k tomu dochází..
Souvislost bránice a zad
Expert na vliv a princip fungování fascií v lidském těle Thomas Myers, objevil několik spojení nazývané jako crus diafragmy, které svými úpony spojují bránici (latinsky diafragmu) se šlachami vedoucí po pravé i levé straně beder do oblasti L1 a L2. Tyto “křížové šlachy” mohou působit nezávisle na sobě a při dysfunkci bránice přenášet její problémy jednotlivě či samostatně na záda, které se následně mohou projevit jejich bolestí. Konkrétně tendon (šlacha) crus se fasciálně upíná na přední podélný vaz, má společné úpony se svaly zad jako quadratus lumborum či psoas major (velký sval bederní) a její inervace vychází z nervových kořenů v oblasti krční páteře (C3-C5).
Kromě svalových a kosterních úponů má bránice společné spojení s ledvinami a játry, ale může ovlivňovat také činnost nadledvin a trávení.
To nám dokazuje, že bránice pracuje mnohem komplexněji než si myslíme a jedná se o víc, než pouhé odvádění vzduchu z nebo do těla. Ve skutečnosti se zdá, že špatná funkce dýchání může přeneseně negativně ovlivňovat funkci celého těla.
Jak to celé funguje?
Dýchání je automaticky řízeno naší nervovou soustavou a jako každý systém může zlenivět, zranit se nebo se přizpůsobuje svému prostředí. Uveďme si příklad.
Když se ohýbáme, abychom něco zvedli, potřebujeme přiměřenou bederní stabilitu, abychom předešli zranění. Proto bránice vyvíjí tah směrem nahoru, zatímco sval zvaný psoas major vyvíjí sílu směrem dolů, což je rovnováha mezi statickými a dynamickými zábranami řízenými ko-kontrakcí malých segmentálních stabilizátorů a velkých břišních svalů.
Pokud bránice nefunguje správně, naše tělo pak tlačí na ostatní svaly a nutí je pracovat intenzivněji, což vede k méně stabilnímu tělesnému prostředí, které může časem vést k dysfunkci projevující se jako bolest.
Jak je z příkladu patrné, naše tělo se tedy téměř vždy přirozeně přizpůsobuje prostředí. V případě pacienta s bolestí beder můžeme snadno pozorovat také změnu stability a pohyblivosti bránice. Sníži-li se kontrakce bránice, může se zvýšit napětí křížové šlachy, což může mít vzhledem k jejímu upevnění za následek zvýšené napětí a omezení pohybu bederních segmentů (L1-L3). S tímto omezením se dolní segmenty (L4-L5) stanou hypermobilními (nadměrně pohyblivými), a tedy méně stabilními. Aby se zabránilo přednímu klouzání těchto segmentů, nervový systém zkrátí vazy spojující kyčelní klouby s bedry (iliolumbální vazy), a tím omezí pohyb v SI skloubení. Konečným výsledkem je částečně fixovaná a dynamicky nestabilní bederní páteř, která zvyšuje pravděpodobnost bolesti v těchto oblastech v důsledku zvýšené zátěže a pohybové dysfunkce.
Nicméně bolest zad je velmi složité téma na uchopení. Můžeme se na ni dívat z různých úhlů pohledu i postupů. Jedním z aspektu bolesti zad, zejména její lumbální části je, jak jsme si výše uvedli, aspekt stability páteře. Pojďme se na ni nyní blíže podívat.
Stabilita páteře
Pojem stabilita, ve vztahu k bolesti dolní části zad, lze vykládat různými způsoby v závislosti na tom, kdo jej čte. Například páteřní chirurg by o nestabilitě uvažoval jinak než chiropraktik nebo fyzioterapeut. Nicméně když mluvíme o stabilitě páteře, máme obvykle na mysli její schopnost udržet určitou polohu.
Stabilita páteře je z velké části dána geometrií a tvarem našich kloubů a také svalovou aktivitou v dané oblasti.
V oblasti rehabilitační profese se obvykle zaměřujeme na to, jak svaly kooperují s páteří, aby vytvořily požadovanou stabilitu. Například bylo zjištěno, že lidé s chronickými bolestmi dolní části zad vykazují zhoršenou funkci celkové svalové aktivity, která podpírá páteř při různých pohybech.
Možné tedy je, že jednou z oblastí, která je v rámci léčby bolesti zad trochu přehlížena, je korelace dýchání se svalovou aktivitou kolem páteře.
Úloha dýchání
Někdy hovoříme o trupu těla jako o "válci". To znamená, že páteř leží uprostřed válce a svaly a vnitřní orgány kolem páteře vytvářejí tvar válce. Při nádechu a výdechu se pak mění tlak a geometrie tohoto válce. To ovlivňuje stabilitu páteře. Vrcholem válce je potom již výše zmíněná bránice.
Bránice je nejen primárním svalem pro dýchání, ale hraje také roli ve stabilitě páteře a nitrobřišního tlaku.
Je tedy logické, že když bránice hraje roli ve stabilitě páteře a v dýchání, souvisí proto i dýchání se stabilitou páteře.
Na následujícím obrázku si můžete prohlédnout, jak se "válec" mění a) v nádechu a b) ve výdechu.
Zjištěné odlišnosti při bolestech zad
Bolest a zranění mohou ovlivnit způsob, jakým se naše svaly aktivují, prostřednictvím složitého mechanismu v našem nervovém systému. V nezraněném stavu by měl být člověk schopen stahovat všechny břišní a bederní svaly páteře na nízké úrovni, aby stabilizoval páteř a zároveň udržoval správné dýchání a řeč. U lidí s bolestí zad všechny tyto věci probíhají většinou odděleně. Zadržují dech, aby stabilizovali páteř, nebo dýchají volně s nekoordinovaným vzorcem, který nezahrnuje hluboký nádech ani žádnou stabilizaci páteře. Zajímavá studie publikovaná v časopise European Spine Journal zkoumala dechové vzorce lidí s bolestmi dolní části zad a bez nich. Výzkumníci studie nechali účastníky stát, nebo ležet a následně provádět 3 různé pohybové činnosti. Zajímavé bylo zjištění, že pacienti s chronickou bolestí dolní části zad měli větší pravděpodobnost, že budou mít pozměněné dechové vzorce. Nezávisle na tom, jak velkou bolest zad účastníci pociťovali.
Pozměněné dýchání vždy souvisí se změnou neuromuskulární kontroly i během jednoduchých úkonů.
Jinými slovy, pacienti s chronickou bolestí dolní části zad měli sníženou schopnost podpírat páteř pomocí svalů. Tito lidé tedy mají sníženou schopnost správně používat bránici, což má za následek bolesti bránice i zad.
Součást orchestru
Obr. části CORE: (A) svaly zad a bránice, (B) kyčelní klouby, (C) svaly jádra (břišní svaly, pánevní dno, svaly dolních končetin (D) ostatní fyziologické systémy a měkké tkáně
Ačkoli existuje přímá souvislost funkce svalu bránice s bolestmi zad, problém je mnohem komplexnější. Neexistuje pouze jeden sval, který může za všechny problémy a je tudíž důležitější než ostatní. Svalovou aktivitu v oblasti páteře (trupu) nazývanou též “core”, neboli jádro je lepší si představit jako jeden funkční orchestr, který se skládá z mnoha “členů”. Zde myšleno svalů, vazů, fascií, orgánů a dalších anatomických struktur.
Všechny části mají svou roli a svůj čas, aby se podílely na složitém úkolu správné funkce a podpory páteře.
Z toho vyplývá, řiďme se novými poznatky například tím, že vezmeme v potaz význam respirační fyzioterapie na zdraví našich zad, ale zároveň se nenechme strhnout lákavým zjednodušováním problematiky bolesti zad pouze na jedno téma či v tomto případě jednoho chybně fungujícího účastníka orchestru.
Comments