top of page

Rizika operace bederní páteře

Aktualizováno: 11. 7.


Obr. ilustrační obrázek operace páteře - přední přístup


Bederní dekomprese je typ operace, která se používá k léčbě stlačených nervů v dolní (bederní) části páteře.

Doporučuje se pouze v případě, že nechirurgická léčba nepomáhá.

Cílem operace je zlepšit příznaky, jako je přetrvávající bolest a necitlivost nohou způsobená tlakem na nervy v páteři.


Stavy indikované k operaci

Bederní dekompresní operace se využívá k léčbě:

spinální stenózy - zúžení části páteře, které vytváří tlak na nervy uvnitř páteře.

výhřezu ploténky - v případě, že poškozená ploténka páteře tlačí na nerv, který je pod ní uložen.



poranění páteře - například zlomenina nebo otok tkáně

metastatického útlaku míchy - případ, kdy se rakovina v jedné části těla, například v plicích, rozšíří do páteře a tlačí na míchu nebo nervy.


Co se děje během operace?

Pokud je Vám doporučena bederní dekompresní operace, obvykle na operačním sále podstoupíte alespoň 1 z následujících zákroků:

laminektomie - při ní se odstraní část kosti z 1 obratle (páteřní kosti), aby se snížil tlak na postižený nerv.



diskektomie - při které se odstraní část poškozené ploténky, aby se zmírnil tlak na nerv.



fúze páteře - při níž jsou 2 nebo více obratlů spojeny dohromady, aby se stabilizovala a zpevnila páteř.



V mnoha případech bývá použita kombinace těchto technik.

Operace se obvykle provádí v celkové anestezii, což znamená, že během zákroku nebudete při vědomí a nebudete cítit žádnou bolest. Celá operace obvykle trvá minimálně hodinu, ale v závislosti na složitosti zákroku může trvat i několik hodin.


Stejně jako všechny chirurgické zákroky s sebou nese i operační bederní dekomprese určité riziko komplikací.

Pojďme si teď vyjmenovat ty nejvýznamnější:


Opakované nebo přetrvávající příznaky

Bederní dekompresní operace je obecně účinná při zmírňování příznaků, jako je bolest nohou a necitlivost.

V mnoha případech nicméně příznaky přetrvávají i po operaci nebo se během několika let po operaci znovu objeví.

Pokud se příznaky opět dostaví, bývá to zapříčeněno oslabením páteře, dalším výhřezem ploténky, nebo tvorbou nové kosti či zesíleného vaziva, které vyvíjí tlak na míchu. Po operaci může někdy dojít také ke vzniku jizev kolem nervů, které mohou způsobit podobné příznaky, jako je pocit útlaku nervu.


Obr. Zjizvení v okolí nervu (bederní obratel)


Bohužel neexistuje žádná účinná léčba jizvení v okolí nervů. Riziko jizvení však můžete snížit pravidelným cvičením, které vám po operaci doporučí fyzioterapeut.

Pokud se vaše příznaky opakují, obvykle se nejprve vyzkouší nechirurgická léčba, včetně fyzioterapie, ale někdy může být nutná další operace.

Opakované operace mají vyšší riziko komplikací než operace první.

Infekce

Jednou z nejčastějších komplikací je infekce v operační ráně, buď povrchová v oblasti svalů a kůže, která prodlužuje hojení, nebo hluboká v oblasti meziobratlové ploténky (až 2% případů). Ta působí bolesti v zádech a vyžaduje dlouhodobé podávání antibiotik (cca 1-3 měsíce). Infekce bývá mnohem častější u pacientů s cukrovkou nebo užívajících steroidy.

Mezi lety 2008-2022 bylo ohledně infekcí po zákrocích, vztahujících se k operacím páteře, publikováno na 307 článků a studií. Z výsledků vychází zvyšující se trend četnosti pooperačních infekcí, který nyní dosahuje až 16% pravděpodobnosti infekce v místě řezu po operačním výkonu. Nejběžnějšími patogeny, které pooperační infekce v nemocnicích způsobují, jsou stafylokok epidermis a zlatý stafylokok.


Krevní sraženiny

Po operaci bederní dekomprese existuje riziko vzniku krevní sraženiny, zejména v noze. Vzniklý stav se nazývá hluboká žilní tromboza (HŽT).

Tento stav může způsobit bolest a otok nohy, ve vzácných případech může vést k závažnému problému zvanému plicní embolie. Při ní se odlomí kousek krevní sraženiny a ucpe některou z cév v plicích.



Riziko vzniku krevní sraženiny lze výrazně snížit pohybovou aktivitou před operací i během doby rekonvalescence a navíc tím, že budete nosit kompresní punčocháče. To vše vám pomůže zlepšit průtok krve v cévách a tím předejít riziku žilní trombózy.


Durální trhlina

Při všech typech operací páteře existuje riziko vzniku durální trhliny. Dura je vodotěsný vak z tkáně, který pokrývá míchu a míšní nervy.

Pokud není trhlina identifikována a opravena v době operace, dochází po zákroku k úniku mozkomíšního moku (CSF).


Obr. Ruptura dury mater v páteřním kanálu s mozkomíšním únikem


Váš operatér bude následně o riziku durální trhliny dodatečně informován, a při reoperaci uzavře trhlinu stehy. Ve většině případů je oprava úspěšná a nevzniknou žádné další problémy nebo potíže. V malém počtu případů však může být nutná další korekční operace.


Po operaci může také nastat malformační projev zvaný Míšní (spinální) durální arteriovenózní píštěl (SDAVF), který způsobuje příznaky žilní hypertenze a překrvení míchy s otokem.


Nejčastějšími klinickými projevy jsou progredující bolest hlavy, slabost dolních končetin nebo změny citlivosti v dané oblasti. Může se také objevit porucha funkce svěračů nebo tinnitus (hučení v uších).

Nástup příznaků je zákeřný s pomalu progredujícím průběhem v průběhu několika let. Často dochází ke značnému zpoždění mezi projevem a stanovením diagnózy.

Masivní krvácení je velmi vzácné, ale občas se s ním setkáváme a může být zdrojem nevysvětlitelného subarachnoidálního krvácení, které však končí smrtí.


Únik mozkomíšního moku

Během bederní dekompresní operace hrozí riziko náhodného poškození výstelky nervu, což může vést k úniku mozkomíšního moku (CSF).


Obr. Typy úniku mozkomíšního moku


Pokud je toto během operace zjištěno, opravuje se to ihned na místě. Při malých únicích mozkomíšního moku nastoupí někdy projevy až po operaci a způsobují problémy, jako je bolest hlavy a zatékání do rány.

K opravnému chirurgickému zákroku poté dochází relativně často.

Poranění nervů a ochrnutí

U některých pacientů, kteří podstoupí dekompresní operaci bederní páteře, se v důsledku operace objeví nové znecitlivění nebo slabost jedné, nebo obou nohou.


Obr. odstup nervů v bederní oblasti páteře


Ochrnutí je neobvyklá, ale závažná komplikace, která může při zákroku nastat.

Poranění nervů a ochrnutí může být způsobeno řadou různých problémů, včetně:

  • krvácení uvnitř páteře (extradurální míšní hematom)

  • úniku míšního moku (náhodná durotomie)

  • náhodného poškození cév zásobují míchu krví

  • náhodného poškození nervů při jejich posunu během operace

Ztráta zraku

Až v jednom procentu případů se vyskytuje tzv. Perioperační ztráta zraku (POVL). Jedná se o vzácnou, ale devastující komplikaci, která je stále spojována především s operacemi páteře a kardiochirurgickými zákroky. Nejčastějšími příčinami POVL u operačních výkonů na páteři jsou dvě různé formy optické neuropatie: přední ischemická optická neuropatie a zadní ischemická optická neuropatie, které představují 89 % případů.


Obr. Poškození zrakového nervu útlakem


Nedávná studie s kontrolou případů identifikovala rizikové faktory spojené s ischemickou optickou neuropatií u pacientů podstupujících operaci pronační (pacient ležící na břiše) spinální fúze. Patří mezi ně obezita, mužské pohlaví, použití Wilsonova rámu, delší trvání anestezie, větší odhadovaná krevní ztráta a snížené procento podaných koloidů. Předpokládá se, že tyto rizikové faktory přispívají ke zvýšení žilního tlaku a intersticiálnímu edému, což vede k poškození zrakového nervu kompresí cév, které ho vyživují.


Úmrtí

Stejně jako u všech typů operací existuje riziko úmrtí během nebo po operaci bederní dekomprese, i když je vzácné. Riziko úmrtí v průběhu 30 dní po operaci je cca 0,05%. Nicméně i toto riziko je nutné zmínit, protože se jedná o velký zásah v místě řízení životních funkcí a výsledek operace navíc ve více než 50% případů nesplňuje pacientem vkládaná očekávání. Vycházíme přitom z dlouhodobé úspěšnosti operací samotných a chirurgy dobře známého pojmu FBSS, neboli syndromu neúspěšné operační léčby péteře.


Zde naleznete odkaz na článek týkající se syndromu neúspěšné operační léčby páteře, o kterém jsme již v minulosti psali na našem blogu:


Život nicméně mohou ohrozit spíše pooperační stavy, jako je zráta krve, krevní sraženina nebo špatná reakce na anestetika než samotná operace.

I malé riziko je stále riziko

Neurochirurgická klinika UJEP a MNUL uvádí, že během operace může dojít k výraznějšímu krvácení z žilních pletení v páteřním kanálu, které si může vynutit krevní transfúzi. Tato situace bývá poměrně častá u operací ze zadního přístupu a u obézních lidí, zpravidla však pacienta neohrožuje na životě.

Život ohrožující krvácení, při operacích ze zadního přístupu, při poranění velkých cév v dutině břišní patří k velice vzácným komplikacím (0,2-0,3%). Stejně tak i poranění ostatních břišních orgánů (cca 6 případů na 10 000 operací). Tyto komplikace jsou logicky častější u operací z předního přístupu (pacient leží na zádech), kdy se poranění nitrobřišních orgánů uvádí až v 5% a porucha sexuálních funkcí může vzniknout rovněž v 5% operací.

V delším časovém horizontu po operaci může dojít vlivem většího přetěžování sousední meziobratlové ploténky k urychlení degenerativních změn a dokonce rozvoji instability, která vede k dalším reoperacím.

V pooperačním období mohou přetrvávat bolesti. Mohou mít původ v přetrvávajícím zánětu nervu, který vyvyolalo např. dlouhodobé stlačení nervu při úzkém páteřním kanálu, ale často bývají způsobeny blokádou některého kloubu nebo ztuhnutím (spasmem) některého svalu. Tyto obtíže lze ovlivnit léky, obstřiky a rehabilitací. K ranným komplikacím patří též krevní výron v ráně (hematom), produkce sekretu v ráně (serom) a rozestup rány. Specifickou komplikací je neoptimální zavedení šroubu, které může být až u ¼ šroubů.



U komplikací s dlouhodobým efektem je nutné upozornit na možnost selhání fixatéru obratlů, tedy uvolnění nebo zlomení šroubu, zlomení tyče nebo nežádoucí posun tzv. klícky. Vyšší riziko selhání zákrotu v tomto případě nesou lidé se sníženou kvalitou kostí. Nejčastěji to bývají lidé s osteoporózou či osteopenií.

Selhání fixatéru sice málokdy ohrozí život člověka, nicméně způsobí vznik pakloubů nebo vede k dráždění či útlaku nervu vyvolávající příznaky jako před operací.

Poté je nutné provedení reoperace, u které je nutné rozšíření zákroku o další obratel a meziobratlovou ploténku.


Alternativní řešení k operaci?

Je samozřejmě nutné zmínit, že v život ohrožujících případech je operace páteře jediným možným a správným řešením. Pokud ovšem do této kategorie nespadáte, bylo by namístě, před volbou operativního řešení, se nechat patřičně informovat o svých možnostech a konzultovat svůj stav s vícero stranami, pro co možná nejkvalifikovanější rozhodnutí.

Nezapomínejte, že operační řešení by při bolestech zad nikdy nemělo být na prvním místě. To zaujímá vždy fyzioterapie a rehabilitace jako taková.

Pokud máte se zády dlouhodobé problémy nebo jste již přímo indikování k operačnímu řešení, máte stále možnost vyzkoušet náš program neoperativní spinální dekomprese, díky které se můžete veškerým komplikacím spojeným s operací bederní či krční páteře zcela vyhnout.

Více naleznete na našich webových stránkách: altaneaclinic.cz








Zdroje:





26 zobrazení

Comments


bottom of page