Souvislost výhřezu ploténky s výživou

Většina lidí považuje degeneraci meziobratlových plotének a jejich výhřez za onemocnění vznikající v důsledku vyššího věku, dlouhodobého fyzického přetěžování páteře, nedostatku pohybu a sedavého způsobu života. I přesto, že všechny tyto faktory přispívají k degeneraci plotének, nejsou jedinými faktory. Existuje mnoho studií prokazující přímou souvislost mezi špatnou výživou a degenerací disků. 

Pokud se potýkáte s výhřezem ploténky, dobře víte, jakou bolest a nepohodlí může způsobovat. Přestože správná léčba, cvičení a odpočinek přispívají k uzdravení, je třeba také změnit životní styl, abyste projevy zvládli. Jednou z klíčových oblastí, které je třeba věnovat pozornost, je vaše strava. Některé potraviny mohou tělo dráždit a zhoršovat příznaky, zatímco jiné mohou pomoci zmírnit zánět a podpořit hojení. V tomto příspěvku se mimo jiné blíže podíváme na některé potraviny, kterým je vhodné se při výhřezu ploténky vyhnout.

Správná edukace

Mnoho klinik, které se zaměřují na léčbu pacientů s výhřezem plotének a bolestí zad, využívají metody, které ovlivňují především svalový aparát a mobilitu kloubů, ale chybí zde edukace správné výživy a léčba tzv. metabolického syndromu.  Jedná se o soubor rizikových faktorů, které se často vyskytují společně a které vedou předčasně k rozvoji aterosklerózy (zanášení cév) a diabetu 2. typu. 

Stejně jako například svaly, i ploténky potřebují dostatečný přísun živin a vody, aby správně fungovaly a byly schopné regenerace.  Navíc ploténky jsou avaskulární, tedy nemají vlastní cévní zásobení a jsou závislé na přijímání výživy ze svého okolí.

Jakmile je okolní krevní zásobení omezeno, snižuje se aktivita buněk ploténky a její schopnost odstraňovat odpadní látky metabolismu, například laktát, který zpomaluje výživový proces a může odstartovat degenerativní změny. 

Každý faktor metabolického syndromu úzce souvisí s dalšími faktory, a tělo se tak dostává do začarovaného kruhu, čímž se urychluje degenerace disků .

Pokud například dlouho sedíme v kanceláři a páteř zůstává v nehybné poloze, ploténky nedokážou nasávat živiny a vodu z okolí tzv. pumpovým mechanismem a nejsou schopné regenerace. Zároveň se vsedě zpomaluje krevní oběh, svaly podél páteře tuhnou a ploténky těžko nasávají živiny. Jakmile k tomu ještě přidáme špatnou stravu s nízkým obsahem živin a poškozené cévy v důsledku aterosklerózy a zvýšeného cholesterolu, tak se nemůžeme divit, že nám ploténky degenerují. 

Pro shrnutí lze využít známé rčení: „Jsme to, co jíme – a páteř není výjimkou.“

Z toho důvodu je při léčbě důležité sledovat a případně snížit rizikové faktory spojené s metabolickým syndromem, protože tyto faktory mohou léčbu zpomalit a do budoucna se onemocnění může vrátit. 

Metabolický syndrom

Vyvíjí se postupně u jedinců s genetickou predispozicí při nevhodném životním stylu – tedy při nadměrném energetickém příjmu a nedostatečné pohybové aktivitě.

Rizikové faktory metabolického syndromu zahrnují:

• Obezita – je jedním ze základních faktorů rozvoje metabolického syndromu. V praxi není rozhodující celkové množství tukové tkáně, ale její rozložení. Mluvíme o abdominální obezitě, tedy o nahromadění tuku v oblasti břicha.Za rizikové hodnoty se považuje obvod pasu větší než 80 cm u žen a 94 cm u mužů.Vysoké riziko metabolických komplikací představuje obvod pasu nad 88 cm u žen a 102 cm u mužů.

• Krevní tlak – za rizikový se považuje krevní tlak dlouhodobě přesahující hodnotu 140/90 mmHg. Rizikovým faktorem je i samotná potřeba léčby vysokého krevního tlaku. U pacienta s metabolickým syndromem by hodnota krevního tlaku neměla přesahovat 130/85 mmHg.

  
  

  

• Triacylglyceroly – Tyto základní složky živočišných tuků a rostlinných olejů by v organismu neměly překračovat hodnotu 1,7 mmol/l. Platí také, že čím nižší je věk, tím nižší by měla být i hladina triacylglycerolů. Jejich koncentraci lze ovlivnit především nízkotučnou dietou a také léky, zejména ze skupiny fibrátů.

  
  

• HDL cholesterol – HDL, tedy tzv. „hodný“ cholesterol, se podílí na transportu cholesterolu z tkání, kde se ukládá, zpět do jater, kde je dále zpracováván. Nízké hladiny HDL cholesterolu (méně než 1,3 mmol/l u žen a méně než 1,0 mmol/l u mužů) představují riziko pro rozvoj aterosklerózy. V úvahu se samozřejmě bere i celková hladina cholesterolu (neměla by překročit 6 mmol/l) a poměr HDL : LDL cholesterolu. Koncentraci cholesterolu lze ovlivnit dietou a léky, zejména ze skupiny statinů. Tyto léky snižují hladinu celkového cholesterolu; nejnovější přípravky z této skupiny navíc dokážou zvýšit i hladinu HDL cholesterolu.

• Diabetes mellitus 2. typu – Toto onemocnění je především stav, kdy tkáně nedokážou správně reagovat na inzulín a glukóza se obtížně dostává do buněk. Tento stav se označuje jako inzulínová rezistence. Většinou se odhalí pomocí orálního glukózového tolerančního testu. Hladina glukózy nalačno by měla být do 5,6 mmol/l. Při diagnóze by měl pacient okamžitě dostat léky snižující inzulínovou rezistenci (např. metformin), nikoliv se spoléhat pouze na dietní opatření. V současnosti existuje několik skupin léků, které zlepšují celkový metabolický stav.

Výživová doporučení

Rozhodně tím však nechceme říct, že byste měli držet jakoukoli formu drastické diety – naopak, je důležité, aby tělo i meziobratlové ploténky dostaly všechny potřebné živiny. U mnoha našich pacientů se často setkáváme s tím, že v průběhu života drželi různé diety a na základě vyšetření zjišťujeme, že jsou nutričně podvyživení – a to i přesto, že jejich váha ukazuje opak.

Důvod je jednoduchý: pokud tělo dlouhodobě nedostává potřebné živiny, přepne se do tzv. úsporného režimu, kdy mitochondrie (tzv. buněčné elektrárny) dokážou z jedné molekuly glukózy vyrobit více molekul ATP (energie pro buňky) než za běžných podmínek. To ve výsledku znamená, že tělu stačí méně živin, aby fungovalo. Tento stav je však z dlouhodobého hlediska škodlivý – metabolismus se zpomaluje a tělo začne ukládat více zásobního tuku.

Zde bychom rádi uvedli několik základních opatření, která je vhodné dodržovat v průběhu i po ukončení rehabilitace zad:

Každý den vypít okolo 3 litrů vody

To pro nikoho jistě není žádná novinka, ale existuje důvod, proč je voda vždy na prvním místě. Tělo a buňky jsou z převážné většiny tvořeny vodou a bez ní nejsou schopny správně fungovat. Meziobratlové ploténky jsou součástí těla – když je tělo dehydrované, ploténky tím trpí také. Voda je totiž velmi důležitá pro optimální fungování fibro-chrupavčité tkáně meziobratlových plotének. Dehydratace může vést ke ztrátě jejich tvaru a správné funkce.

Pro lepší orientaci se doporučuje vypít přibližně 35 ml vody na každý kilogram tělesné hmotnosti za den.

Udržovat stravu spíše zásaditou

Běžné pH lidského těla je přibližně 7,4. Odborníci a studie sice tvrdí, že pH krve nelze ovlivnit změnou stravy – protože ho udržují ledviny a změna nastává jen při jejich vážném onemocnění – přesto může „těžká“ strava zatěžovat organismus. Při jejím rozkladu totiž vzniká velké množství odpadních látek, a tím se přetěžují ledviny i celé tělo.

Z toho důvodu je vhodné organismu ulevit.

Kyselost v těle zvyšují například:

• káva

• cigarety

• alkohol (zejména víno)

• rafinovaný cukr

• tučná a mastná jídla

• přepálené tuky

• pečivo

• nadměrná konzumace masa

Snažte se těmto potravinám co nejvíce vyhýbat.

Syrová strava, především zelenina, podporuje správnou funkci střev a pomáhá s odkyselením organismu.

Omezit příjem sacharidů (ne však všech)

Sacharidy, známé také jako uhlohydráty, karbohydráty či cukry, patří spolu s bílkovinami a tuky mezi hlavní makronutrienty ve stravě. Z chemického hlediska jde o molekuly složené z uhlíku (C), kyslíku (O) a vodíku (H). Hlavní funkcí sacharidů je dodávat tělu energii.

1 gram sacharidů obsahuje 4 kalorie.Mezi nejběžnější zdroje sacharidů patří např. pečivo, přílohy (rýže, brambory, těstoviny), ovoce, zelenina, sladkosti a slazené nápoje.

Dělení sacharidů

Rozlišujeme dva základní druhy sacharidů:

• Jednoduché sacharidy (nazývané také cukry)

• Komplexní sacharidy (oligosacharidy a polysacharidy)

Každý sacharid se tráví a vstřebává odlišně. Kvalitu sacharidů ovlivňují tři složky: škrob, vláknina (oba patří mezi komplexní sacharidy) a cukr (jednoduchý sacharid).

Jednoduché sacharidy

Jedná se o menší a snadněji zpracovatelné molekuly. Tvoří je monosacharidy a disacharidy.

• Monosacharidy: nejmenší možná sacharidová jednotka, která se již dále neštěpí a jsou okamžitým zdrojem energie.Patří sem: glukóza, fruktóza, galaktóza, manóza a ribóza..

  
  

Komplexní sacharidy

Do této skupiny patří oligosacharidy a polysacharidy. Obsahují více nutričně hodnotných látek než jednoduché sacharidy, např. vlákninu. Díky tomu se pomaleji vstřebávají a zasytí na delší dobu.

• Oligosacharidy: např. sacharóza, maltóza a laktóza. Skládají se z několika monosacharidových jednotek.

• Polysacharidy: tvořeny dlouhými řetězci monosacharidů. Dělí se na tři skupiny:

  • Stravitelné – škrob, dextriny, glykogen

  • Částečně stravitelné – inulin, rafinóza

  • Nestravitelné – celulóza, pektin

    
    

Nezpracované vs. zpracované sacharidy

Nezpracované sacharidy (např. ovoce, zelenina, celozrnné produkty) obsahují vlákninu, která je důležitá pro správné trávení.Zpracované sacharidy (např. slazené nápoje, džusy, bílé pečivo, bílé těstoviny) jsou o vlákninu ochuzené.

Zjednodušeně lze říci, že nezpracované sacharidy jsou pro vaše tělo zdravější než ty zpracované.

Zpracované sacharidy navíc velmi rychle zvyšují hladinu cukru v krvi, což může vést k následnému poklesu energie a ještě většímu hladu než před jejich konzumací.

Dobré vs. špatné zdroje sacharidů

Dělení sacharidů na „dobré“ a „špatné“ není zcela přesné. I tzv. „špatné“ zdroje sacharidů mohou mít své místo ve stravě – důležité je však jejich množství a frekvence konzumace. Většina příjmu sacharidů by měla pocházet z kvalitních, přirozených potravin.

Dobré zdroje sacharidů:

• ovoce a zelenina (všechny druhy)

• ořechy (i když obsahují více tuků než sacharidů, jsou bohaté na vlákninu)

• semínka (chia, dýňová apod.)

• celozrnné potraviny (např. rýže, celozrnné pečivo, quinoa)

• brambory, batáty, pohanka, jáhly

  
  

Horší/zpracované zdroje sacharidů:

• slazené nápoje

• ovocné džusy (většinou neobsahují dužinu, a tedy ani vlákninu – pouze cukr)

• bílé pečivo

• koláče, dorty, zmrzlina, sladkosti, čokoláda

  
  

Zvýšit příjem bílkovin

Bílkoviny jsou nezbytnou složkou každé buňky v těle. Mají v organismu řadu funkcí – především přispívají k růstu a udržení svalové hmoty a k zachování normálního stavu kostí. Bez dostatečného příjmu bílkovin může být obtížné udržet vyváženou a funkční stravu.

Doporučuje se každodenní kombinace rostlinných a živočišných zdrojů bílkovin, přičemž je vhodné zvýšit podíl rostlinných bílkovin – v jídelníčku většiny lidí totiž převažují ty živočišné.

Rostlinné zdroje bílkovin:

• sója a výrobky z ní (tofu, tempeh)

• luštěniny (čočka, fazole, cizrna)

• ořechy a semena (slunečnicová, lněná, dýňová)

• quinoa, amarant, pohanka

Živočišné zdroje bílkovin:

• ryby

• drůbež

• vejce

• nízkotučné mléčné výrobky (např. tvaroh, jogurt)

Čemu se vyhýbat při výhřezu ploténky

Vyhněte se zánětlivým potravinám

V první řadě je důležité vyhýbat se potravinám, o kterých je známo, že způsobují záněty v těle. Patří sem například rafinované cukry a sacharidy, zpracované potraviny a červené maso. Konzumace těchto potravin může v těle vyvolat imunitní reakci, která vede ke zvýšenému zánětu a bolesti.

Omezte příjem mléčných výrobků

Další kategorií potravin, kterým je třeba se při výhřezu ploténky vyhnout, jsou mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku. Vápník a vitamín D jsou sice důležité pro zdraví kostí, ale mléčné výrobky mohou u některých lidí vyvolávat záněty. Pokud po konzumaci mléčných výrobků pociťujete zvýšenou bolest, zvažte jejich nahrazení rostlinnými zdroji vápníku, jako je listová zelenina, ořechy a semena.

Omezte alkohol a kofein

Alkohol i kofein tělo dehydratují, což může zhoršit příznaky hernie disku. Snažte se omezit jejich konzumaci, nebo pokud je to možné, volte nealkoholické nápoje či nápoje bez kofeinu. A pokud alkohol konzumujete, nezapomeňte se hydratovat velkým množstvím vody, abyste působili proti jeho dehydratačnímu účinku.

Řekněte ne smaženým a zpracovaným potravinám

Není žádným tajemstvím, že smažené a zpracované potraviny nejsou pro naše zdraví celkově dobré. Ale pokud jde o výhřez disku, mohou být obzvlášť problematické. Tyto potraviny mohou způsobit hromadění toxinů v těle, což může vyvolat zánět a bolest. Místo toho se zaměřte na plnohodnotné potraviny s vysokým obsahem živin, jako je ovoce, zelenina a bílkoviny.

Hlídejte si příjem sodíku

V neposlední řadě je třeba dávat pozor na příjem sodíku, pokud máte vyhřezlou ploténku. Příliš mnoho soli může způsobit zadržování vody v těle, což může zhoršit bolest a zánět. Omezte příjem zpracovaných potravin, které často obsahují vysoké množství sodíku, a zkuste používat bylinky a koření, abyste jídlo ochutili místo spoléhání se na sůl.

Závěrem

Změna jídelníčku sice není všelékem na výhřezy plotének, ale rozhodně může minimálně pomoci zvládnout příznaky a podpořit jejich hojení. To ale neznamená…

Zdroj:

MyUpchar.com, „Diet During Slipped Disk“, dostupné z: https://image.myupchar.com/16156/original/diet-during-slipped-disk.jpg